Matrace je navržena tak, aby byl spánek člověka co nejbezpečnější a nejpohodlnější. Nedávno se ukázalo, že již před 77 tisíci lety se naši předkové starali o pohodlí svého spánku a používali své primitivní, ale poměrně praktické matrace. Koneckonců spaní na holých kamenech a hlíně bylo nepohodlné a studené. Každopádně si dnes povíme spoustu zajímavostí o matracích. Některá fakta vás určitě překvapí.

Nedávno byl v jedné africké jeskyni objeven nejstarší exemplář, matrace, jejíž stáří vědci určili na 77 000 let. Jak se archeologové na zkamenělé zbytky matrace dívali? Nejprve jejich pozornost upoutala skutečnost, že úhledně naskládaných na sobě leželo patnáct zkamenělých vrstev, přičemž všechny části byly uspořádané a sepnuté dohromady. Celkem bylo v jeskyni Sibudu nalezeno 38 takových kusů.

Po prověření nálezů pomocí speciálního elektronového mikroskopu se vědcům podařilo zjistit, jakého složení a struktury byly dávné matrace. Primitivní matrace tedy byly vícevrstvé: na dně se nacházely ostřice, mečíky a trávy rodu Juncus sp. Povrchové vrstvy tvořily listy rostliny Cryptocarya woodii, která patří do čeledi vavřínovitých. Ostatní vrstvy byly mnohem hůře zachovalé, neboť je tvořil popel a škvára.

Vědec Lun Wadley, který působí na Witwatersrandské univerzitě v jihoafrickém Johannesburgu, je spolu se svými kolegy přesvědčen, že dávní lidé si složky svých matrací vybírali z nějakého důvodu. Pečlivě vybírali správné složky, které jim pomohly zajistit co nejpohodlnější spánek v tehdejších podmínkách. Používali trávu a listy a stonky rostlin, které odpuzovaly komáry a další hmyz. Naši předkové se také starali o stav svých matrací a opotřebované části nahrazovali novými.

Vědci již dávno prokázali, že v období neolitu (5-4 tisíciletí př. n. l.) lidé již aktivně používali speciální zařízení, která plnila funkce moderních matrací. Potah takové matrace tvořila zvířecí kůže, která byla vycpaná různými bylinami a listy.

Slovo „matrace“ nebo „matrac“ má arabský původ. Z arabštiny se překládá jako „házet“ nebo „polštář“ a označuje také místo, kam se něco hází. Právě Arabům historici přisuzují myšlenku spaní na matracích. Ti si při spánku podkládali pod tělo měkké polštáře, aby byl jejich spánek příjemný a pohodlný. V době prvních křížových výprav si tohoto způsobu uspořádání spacího prostoru všimli Evropané a převzali jej do své kultury.

Překvapivě dávno byly vynalezeny první vodní matrace. Staří Peršané byli tak vynalézaví, že se rozhodli naplnit vodou kůže koz a kozlíků. Kůže naplněné vodou nechali přes den na slunci, tekutina se zahřála a pak po celou noc předávala své teplo člověku, který na takové matraci spal. Tak vznikla první vodní matrace s vyhřívací funkcí. Tato matrace byla vynalezena před více než 3 tisíci lety.

Jaké další možnosti matrací existovaly ve starověkém světě? Například staří Egypťané používali jako matraci palmové větve složené na hromadu v jednom z rohů svých obydlí. Ve 2. století př. n. l. učinili Římané skutečný průlom ve výrobě matrací – začali šít potahy matrací ze silné látky a následně je plnili rákosem nebo senem. Římané také začali vytvářet první výrobky plněné peřím a vlnou. Taková matrace byla v těch letech ukazatelem mimořádně vysokého postavení a mohla si ji dovolit pouze římská šlechta.

Od počátku 15. století n. l. se v Evropě rozšířily matrace s potahem ze silné hrubé tkaniny. Jako výplň se používala sláma nebo hrachové slupky, vzácněji ptačí peří. Pro větší pohodlí se v období renesance začaly matrace potahovat měkkými látkami příjemnými na dotek: hedvábím, sametem, brokátem. Od 16.-17. století se matrace vyrobené z týkového dřeva a vyplněné slámou začaly pokládat na speciální dřevěnou plošinu. Samotná matrace byla podepřena provazy nebo koženými řemínky. To byl první prototyp moderních ortopedických postelí.

V 18. století se začala na matrace aktivně používat bavlna a vlna. V polovině 19. století byly hrubé plátěné látky používané k výrobě potahů zcela nahrazeny materiály, jako je bavlna a len. Jako výplň matrací se začaly používat koňské žíně a kokosové vlákno. Matrace se staly vzhledově atraktivnějšími, tenčími a pohodlnějšími. Současně se začíná vytvářet první ložní prádlo.

Dnes jsou pružinové matrace všudypřítomné, ale první kroky byly učiněny již v roce 1857. Tehdy byla patentována vinutá ocelová pružina, která byla první pružinou používanou v sedadlech židlí. První matraci s pružinovou základnou vytvořil o 15 let později Němec Heinrich Westphal. Sériovou výrobu pružinových matrací zahájil Zalman Simmons v roce 1876.

Vzpomínáte si na příběh o první vodní matraci starých Peršanů? Teprve v roce 1873 vyrobil Angličan James Page zdravotní vodní matraci, která měla zabránit vzniku proleženin u pacientů upoutaných na lůžko.

V následujících letech se matrace vyvíjely a zdokonalovaly, jejich konstrukce se modernizovala. Byl vytvořen univerzální pružinový blok, který umožnil výrobu matrací s nebývalou rovinností a pohodlím.

Dvacáté století bylo také ve znamení významného pokroku ve výrobě matrací. Specialisté společnosti Dunlop byli například průkopníky unikátní technologie vulkanizace kaučuku ze šťávy rostliny hevea. Na jejím základě byly v roce 1929 vytvořeny první latexové nepružinové matrace. Jak víme, takové matrace jsou oblíbené dodnes.

Ve 30. letech 20. století se začaly vyvíjet umělé výplně, jako je pěna (polyuretanová pěna), latexová pěna a další. Zároveň vznikla první matrace se samostatným pružinovým blokem. Každá z pružin této matrace byla umístěna v samostatném látkovém sáčku. Ve 40. letech se objevily první nafukovací matrace z látky, která byla předem impregnována vulkanizovanou pryží. Později v 60. letech byla tato myšlenka realizována v nové podobě – objevily se první transformovatelné základny pro vodní matrace.

V 70. letech se v rámci vesmírného programu zabývali odborníci NASA vývojem paměťové pěny. Tento materiál je schopen přijmout tvar těla osoby, která na něm leží, a zapamatovat si ho díky absenci protitlaku. V roce 1992 se objevila první matrace z této pěny (Memory Foam), vyráběla ji společnost Tempur-Pedic.

Ve stejných letech se objevuje technologie výroby umělého latexu, který má mnoho výhod přírodního, ale je mnohem dostupnější. A v roce 1990 se do historie matrací suverénně zapsal nezávislý pružinový systém zvaný „pocket“, který vyvinul James Marshall. Dnes je základem většiny pružinových matrací.

Čím nás dnes mohou výrobci matrací překvapit? Jejich vývoj a zdokonalování se samozřejmě nezastavuje, ale dnes se začínají objevovat různé exotické a exkluzivní varianty. Například za technologicky nejvyspělejší matraci je považována unikátní matrace, kterou vytvořil nizozemský mistr Janijap Raisenard. Její zvláštností je, že se jednoduše vznáší ve vzduchu. Jedná se o jakousi leteckou matraci. Nejsou v ní žádná lana ani neviditelné podpěry. Matrace prostě visí 40 centimetrů nad podlahou. „Kouzelná“ matrace vznikla díky vhodně zvoleným magnetům, které jí umožňují vznášet se nad zemí. Tato high-tech matrace má hodnotu 1,6 milionu dolarů.